přísloví česká

Zvyk je železná košile.

I mistr tesař se někdy utne.

Cvik dělá mistra.

Chudoba cti netratí.

Když je žák připraven,učitel se dostaví.

Čistota - půl zdraví.

Veselá mysl,půl zdraví.

Stokrát nic umořilo osla.

Kolik řečí umíš,tolikrát si člověkem.

Kdo se bojí nesmí do lesa.

Láska hory přenáší.

Jména hloupých na všech sloupích.

Mladí ležáci,staří žebráci.

Nechval dne před večerem.

Co je šeptem, to je s čertem.

Těžko na cvičišti,lehko na bojišti.

Bez peněz do hospody nelez.

Jablko nepadá daleko od stromu.

Láska hory přenáší!

Každý chvilku tahá pilku.

S poctivostí nejdál dojdeš,ale bosky ...

Stará láska nerezaví.

Co se škádlívá,rádo se mívá.

Koho chleba jíš,toho písen´ zpívej.

Není všechno zlato, co se třpytí.

Kdo se ptá,nerad dá.

Bez práce nejsou koláče.

Co oči nevidí,to srdce nebolí.

Pro jedno kvítí slunce nesvítí.

Panská láska po zajících skáče.

Co se v mládí naučíš,ve stáří jako když najdeš.

Vrána k vráně sedá.

Jak se do lesa volá,tak se z lesa ozývá.

Starého psa novým kouskům nenaučíš.

Dlouhé vlasy,krátký rozum.

Z bláta do louže.

Mnoho psů - zajícova smrt.

Komu není shůry dáno,v apatyce nekoupí.

Co se vleče,neuteče!

Chodí přes tenký led.

Není-li prosinec studený,bude příští rok hubený.

Devatero řemesel,desáté je bída!

Pes dvojích vrat mívá často hlad.

Mládí nekoupíš, stáří neprodáš!

Všecko trvá až dotrvá.

Pes, který štěká, nekouše.

Čiň čertu dobře a peklem se ti odvděčí.

Co máš na srdci, to máš na jazyku.

Jaký pán, takový pes.

Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.

Sytý hladovému nevěří.

Lež má krátké nohy.

Bez práce nejsou koláče.

Kdo jinému jámu kopá sám do ní padá.

Čím víc miluješ, tím více jsi tím druhým.

Kdybys osla do Paříže vedl, komoň z něho nebude. 

Psí štěkot na měsíc neplatí.

Kdo chválí, rád by prodal, kdo haní, rád by měl.

Přátelské služby se neúčtují.

Přátelské služby se neúčtují.

Humor je kořením života.

Pod sladkým medem tráví lidi jedem.

Často lidé hynou klevetníků vinou.

Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou.

Na každém šprochu pravdy trochu.

Člověk musí být velmi hloupý, aby o tom nevěděl.

Co v srdci vře, v prstech vykypí.

Od dobrého se rádo ulže a k špatnému přilže.